prázdninová výprava

Po osmdesátikilometrovém výjezdu...

S VĚTREM O ZÁVOD

„Po roce se dobrodružství opakuje!“
řekla Marťa, nasedla na kolo a jela dál, kam nás mapa vedla…

S letošní prázdninovou výpravou prusinovické evangelické mládeže jsme projeli křížem krážem jižní Čechy. Po dlouhé a únavné cestě vlakem jsme asi po osmi hodinách konečně dorazili do městečka s názvem Kaplice. Ubytování jsme měli zajištěné ve sborovém domě Českobratrské církve evangelické, který nese symbolický název Archa. Podkroví, terasa a malá zahrádka u tohoto objektu nám poskytly útočiště na celý týden.
Z Kaplice jsme postupně navštívili místa v okolí – město a zámek Český Krumlov, České Budějovice s Černou věží a Samsonovou kašnou, zámek Hluboká nad Vltavou, Novohradské hory, Slepičí hory s nejvyšší horou Kohout, přehradní nádrž Lipno, město se zámkem Rožmberk, klášter Vyšší Brod, Jindřichův Hradec s úzkokolejnou tratí, zříceniny hradů Sokolčí a Pořešín…
Většinu našich cest jsme absolvovali na kolech, část pěšky, vlakem, autobusem a jeden den jsme se rozhodli splout Vltavu na raftu z Českého Krumlova přes Zlatou Korunu do Boršova. Jezy v Krumlově zlověstně hučely, ale podle hesla: „Raft přejede vše!!!“ jsme je úspěšně překonali.
Jindy jsme se vypravili na kratší výlet. Pouhých 5 km na zříceninu hradu. Nově značená cyklostezka podél řeky měla být ideální trasou na úvod. Nevěděli jsme však, že o tamní stezky se snad celé léto nikdo nestará. Co nás překvapilo nejvíce, byl úsek, který zahýbal do řeky a mířil na skály, kde bylo možné projít jen pomocí řetězů. Snad jen díky starousedlíkům a vzájemné pomoci našich mládenců, jsme se všichni dostali po dvou a půl hodinách do cíle cesty.
Zpět ale k úvodu tohoto článku: vše začalo ideálně – počasí perfektní, polojasno až oblačno, 23 stupňů, bez deště, mírný vítr – super na vyjížďku na kole. Plánovaná trasa z Kaplice do Novohradských hor a zpět měla asi 60 km, což je na celý den tak akorát. To jsme ovšem netušili, jak to všechno nakonec dopadne… Vloni jsme byli nuceni prodloužit si pěší túru na hrad Kost z původních 17 km na konečných 35 km kvůli nepředvídatelným autobusovým spojům. Letos se na délce trasy podepsalo špatné značení cyklostezek. Mapa na několika rozcestích ukazovala tři cesty, ve skutečnosti jich bylo na výběr pět i šest. Co teď? Střihli jsme si a vydali se vždy tou, která nám připadala nejschůdnější. Takhle bloudící jsme si naši plánovanou cestu nechtěně prodloužili asi o 25 km. Celkový souhrn dne tedy byl 83 km. Mnozí z nás toho dne překonali své osobní rekordy. Odměněni jsme byli alespoň trošku posledními deseti kilometry pořádného sešupu z kopce a výbornou smaženicí z hřibů, které jsme po cestě našli.
Dny jsme trávili podle nálady a chutě na kole nebo jinými výlety po okolí, večer jsme se vždy vrátili ke společnému stolu s večeří a kratičkou pobožností, kterou pro nás připravoval bratr farář Leoš Mach. Později večer jsme dováděli při hrách, opékali buřty, nebo si jen tak povídali. Byl to pěkný týden a myslím, že už se všichni zase těší na příští rok.

Za evangelickou mládež Eva Zhánělová

Více fotografií a ve větším rozlišení najdete  ZDE