Noc kostelů

Nad Biblemi.

NOC KOSTELŮ POPRVÉ V PRUSINOVICÍCH

PRUSINOVICE/  Prozkoumat místa v kostele, jaká jsou běžně pod zámkem. Vystoupat schůdky do věže a sáhnout si na zvony. Hovořit s knězem. To jsou některé z příležitostí čekajících toho, kdo zavítá na akci Noc kostelů. Pro církev je pak tato aktivita nejen představením kulturních památek veřejnosti, ale také příležitostí ke zvěstování evangelia o Kristu.

Prvního června se k této mezinárodní akci poprvé připojily také církve evangelická a katolická v Prusinovicích. Místní Noc kostelů pojaly netradičně. Nepořádala ji totiž každá církev sama za sebe, nýbrž společně. Před šestou hodinou večerní proto zvony obou kostelů společně zvaly nejprve do chrámu evangelického.

V kostele mohli návštěvníci zamířit rovnou ke stolu Páně a tam si v ruce potěžkat vzácný kalich s patenou (mísou) k vysluhování svátosti Svaté Večeře Páně nebo si osahat křestní kropenku. To vše místnímu farnímu sboru věnované v době prusko-rakouské války pruským polním maršálem hrabětem von Wrangelem. Pruští vojáci chodili totiž na bohoslužby právě do prusinovického evangelického kostela. Na stolu Páně si účastníci mohli také prolistovat asi dvacítku různých překladů Bible, jaké křesťané otevírali za starých časů a k čerpání duchovní potravy otevírají dodnes. Nechyběla například vydání Bible kralické z roku 1888 nebo ještě o rok starší česká Vulgáta. V jejich protikladu ležely novinky posledních let, třeba známá Bible 21, Studijní překlad Bible nebo řecko-český Nový zákon. K vidění byly i nejpoužívanější Bible Slovenska. Zatímco děti pod kruchtou vybarvovaly křesťanské omalovánky, předstoupil evangelický farář Ludvík Svoboda s přednáškou plnou historických zajímavostí na téma „Náš kostel a život v něm kdysi“. Na bratra Svobodu pak navázal farář Leoš Mach s tématem „Náš kostel a život v něm dnes“. Poté se účastníci vypravili na kruchtu, kde bratr varhaník představil a předvedl vzácné varhany z roku 1848. Ty se dostaly do Prusinovic ze zbořeného kostelíka v Břestu. K nahlédnutí byla i komůrka s varhanními měchy, elektrickým pohonem a šlapadla pro bezproudový pohon nástroje. Mezi tím si děti a dorostenci ukrátili čas první částí hry nazvané „Poznej věci v kostele,“ při které do fotografie zdejšího kostela nalepovaly jeho vybavení. Odměnou za píli jim byly sladkosti. Při odchodu z kostela byly k rozebrání evangelizační letáčky.

Po čtvrthodince přesunu přivítal hosty katolický kněz Marek Výleta v římskokatolickém kostele Svaté Kateřiny Alexandrijské.

Pod kůrem byla k zhlédnutí fotoprojekce ze života farnosti a církve. Vedle oltáře byla přístupná zákristie a kumbálek ministrantů. Navštívit bylo možno i kostelní věž. Její prohlídka měla úspěch. Někteří hosté čekající v početné frontě se svěřili, že do kostela zavítali především kvůli výpravě strmými schůdky za dvojicí zvonů a hodinovým strojem. Ti odvážnější se rozhodli vystoupat po úzkém žebříku až k ciferníkům hodin v samotném vrcholu věže. Děti a dorostenci, kteří se do výšek nevypravili, zahráli si dole druhou část hry „Poznej věci v kostele.“ Pozvání do tohoto kostela přijala paní Leskovjanová z Ludslavic, která zde zahrála na varhany. Pak nastala příležitost k rozjímání. Příběhy se zamyšlením nad skutečnými hodnotami života z pohádek a bajek kardinála Tomáše Špidlíka přednášeli hosté z Olomouce – Tereza Palásková a Klára Komzáková. Druhou část programu u Svaté Kateřiny věnoval kněz Marek Výleta bohoslužbě. Hosté s kytarou zazpívali několik křesťanských písní, po kterých následovalo ztišení se k modlitbě. Kdo chtěl, mohl si po výzvě zapálit připravenou svíčku, položit ji ke kříži u oltáře a v osobní modlitbě zde poděkovat Kristu za Jeho oběť za nás. Během modliteb před křížem zároveň zazněly úryvky z Bible k osobnímu rozjímání. Závěr patřil společné modlitbě Páně a prusinovickou Noc kostelů zakončil Marek Výleta udělením požehnání všem přítomným.