Ekumenické bohoslužby

Společné podvečerní bohoslužby.

EKUMENICKÉ BOHOSLUŽBY LETOS INSPIROVANÉ PRONÁSLEDOVANÝMI KŘESŤANY

EVANGELICKÝ KOSTEL/ Křesťané z celého světa pořádají každoročně Týden modliteb za jednotu křesťanů. Jeho náplní je společná chvála Boha, uvědomování si, co znamená chodit s Bohem v Jeho milosrdenství a modlitby, především za jednotu rozděleného božího lidu. Ve druhé polovině ledna připadá Týden modliteb na severní polokouli, tedy i na Prusinovice. A církve v Prusinovicích se k této aktivitě již řadu let připojují.

Letošní ekumenické bohoslužby byly slouženy v podvečer třetí únorové neděle v evangelickém kostele. Vedl je evangelický farář Leoš Mach a kázáním sloužil katolický kněz Marek Výleta. Biblické verše, které se staly základem bohoslužeb, vybrali pro letošek křesťané z Indie z knihy proroka Micheáše (6:6-8). Verše odpovídají na otázku, co od nás Bůh žádá. Prorok uvádí, že Hospodin od člověka nečeká jeho neustálé oběti, nýbrž jen tolik, aby zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.

Proč oslovují indické křesťany tato slova? V Indii funguje systém rozdělení obyvatel podle kast. Tu nejnižší a zároveň pronásledovanou představují daliti, z nichž 80 až 90 procent tvoří právě křesťané. Není tak překvapením, že hledají posilu právě Micheášově výzvě. Dokumenty k Týdnu modliteb sdělují, že starosti indických křesťanů jsou velké: Během násilností ze strany hinduistických radikálů zemřelo například v indickém státě Uríša 59 lidí za jeden měsíc. Zničeno bylo mnoho domů, z toho 115 kostelů. Okolo padesáti tisíc křesťanů spolu s dalšími dality zůstalo bez domova a uchýlilo se v uprchlických táborech a v misijních stanicích. A právě na jejich půdě se nejvíce šíří křesťanská víra. Nekřesťané toužící po svobodě zde poznávají, že ji lze nalézt jedině v pravém uzdravujícím působení Božím.

Marek Výleta přiblížil ve svém kázání osud dalitské křesťanky Sarah Digalové. Ta se před příchodem násilníků ukryla se svými pěti dětmi a tchýní v lese. Doma zanechali všechno. Oblečení, lůžka, nádobí do kuchyně i Bibli v urijském jazyce a obraz Ježíše Krista. Mezi tím radikálové její dům vypálili. Když se později vrátila k jeho troskám, společně s dětmi a sousedy se v pláči modlila. Potom však zaujala neochvějný postoj a řekla: „I kdybych měla zemřít, nepřestanu být křesťankou!“

Letošní Týden modliteb dal tedy mimo jiné i příležitost více se zajímat o tuto zemi, kde navzdory pronásledování křesťanů stále přibývá. Právě z této země dnes přicházejí noví kněží, řeholníci a řeholnice do Evropy, přinášejíce nám poučení o živém vztahu s Bohem, pro který stojí za to trpět.